|
|
Hlavní informace | |
Místo konání | |
Důležitá data | |
Kongresový kurz | |
Hlavní přednášky | |
Krátké přednášky | |
Posterová sekce | |
Předběžný rozvrh | |
Společenský program | |
Registrace | |
Víza | |
Informace o CoViD-19 | |
Ubytování | |
Informace pro autory | |
Formulář pro abstrakta | |
Partneři a vystavovatelé | |
Zlatý partner | |
Bronzový partner | |
Partner | |
Dokumenty | |
Kontakty | |
|
|
O Praze |
|
|
|
Kongres je pořádán Českou ortodontickou společností |
|
|
|
Kongres je podporován: Česká akademie dentální estetiky Česká stomatochirurgická společnost |
|
|
|
Záštitu nad kongresem převzala Karlova univerzita Praha |
|
|
|
Kongres je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy |
O autorce:
Vztah mezi ortodoncií a parodontologií zůstává i nadále aktuálním tématem. Hlavní otázkou je, zda je ortodontická léčba přínosná pro parodontální zdraví, nebo zda může ohrozit integritu tvrdých a měkkých tkání. Většina současné vědecké literatury zbavuje ortodontisty hlavní viny za poškození parodontu. Nicméně, pohyby zubů přesahující přirozené hranice jsou rizikovými faktory pro rozvoj fenestrací a dehiscencí kosti, které sekundárně mohou vést ke gingiválním recesům. Nekontrolované vyklánění zubů, nadměrná protruze zubů a výrazná expanze zubního oblouku jsou typickými příčinami překračování přirozených hranic měkkých a tvrdých tkání a je třeba se jich vyvarovat. Na druhé straně, pečlivě vedená ortodontická léčba může posunout chybně postavené zuby nad bazální kostí čelisti za účelem zlepšení oslabené parodontální podpory, a dokonce obnovit defekty měkké tkáně. Autorka kriticky okomentuje literaturu založenou na důkazech a doplní ji klinickými příklady, aby ilustrovala, že ortodoncie může být ve skutečnosti dvojsečnou zbraní.
Abstrakt přednášky:
Traumatická ztráta horních řezáků u rostoucích pacientů je nejdůležitější indikací pro autotransplantaci zubů. Úspěšné transplantace nejenže zajišťují celoživotní náhradu zubu, ale mohou rovněž zachovat alveolární kost a podporovat regeneraci kosti u traumatizovaných alveolárních výběžků. Transplantace zubu je však zákrokem citlivým na techniku provedení a vyžaduje pečlivou diagnózu a výběr případů, dobrou znalost relevantních biologických principů transplantace zubu a pečlivé provedení optimálních chirurgických protokolů a protokolů následného sledování. Bylo doloženo, že premoláry s nedokončeným vývojem kořene jsou optimálními donorovými zuby zajišťujícími vynikající dlouhodobé přežití a úspěch. Nicméně pokud jsou transplantovány do frontální oblasti horní čelisti, jejich morfologie se zjevně liší od morfologie řezáků a pro dosažení uspokojivé estetiky úsměvu je nezbytná následná remodelace (reshaping) s pomocí kompozitních pryskyřic nebo keramických fazet. V této prezentaci budou diskutovány a shrnuty přínosy a úskalí této techniky, je-li aplikována k léčbě traumatické ztráty horních řezáků.
Zpět na seznam hlavních přednášek